Pod úpatím majestátní hory Fudži v Japonsku vyrůstá jeden z nejambicióznějších urbanistických experimentů na světě. Dřevěné domy s fotovoltaickými panely na střechách, byty s terasami plnými zeleně, speciální cesty pro autonomní vozidla, ulice pro cyklisty a zelené pěší stezky. Vše je poháněno sluneční a vodíkovou energií. Vítejte ve Woven City! Vizionářské město o rozloze 70 hektarů za miliardy jenů má sloužit jako testovací platforma pro městský život v blízké budoucnosti.
Živá laboratoř inovací
Woven City je skutečné, fungující město pro 2 000 obyvatel, kteří zde budou testovat průlomové inovace v dopravě, chytré domy a udržitelné technologie.
Urbanistická struktura připomíná „woven grid“ („proplétanou síť“). Toto označení se vztahuje nejen k tvaru sítě ulic, tvořené hlavními městskými bloky o pravidelné šířce 150 metrů, ale i k vzájemnému propojení zelených pěších tras, širokých cyklostezek a inteligentních dopravních koridorů. Díky solární energii je město energeticky soběstačné. I stravování bude jako z futuristického filmu. Obyvatelé se mohou těšit na automatizovanou přípravu jídel nebo personalizovanou ideální dietu sestavenou pomocí AI. Společnost Daikin chce zase vytvořit bezpylové prostředí. K dispozici bude nejen možnost tradičního pronájmu, ale i sdílené bydlení, které podpoří komunitní způsob života.
Město, které ukazuje směr
„Propojená, autonomní, bezemisní a sdílená doprava otevírá nové možnosti pro městský život,“ říká Bjarke Ingels, zakladatel architektonického studia BIG, které město projektuje. „Díky spolupráci s Toyotou máme šanci definovat novou éru urbanismu a ukázat cestu dalším městům po celém světě.“
Automobilka Toyota představila koncept Woven City v roce 2020 a první fázi dokončila už letos. Obytné budovy jsou vzájemně propojené podzemními tunely pro autonomní vozidla, která se starají o svoz odpadu a doručování zásilek. Výzkumníci, startupy i partneři Toyoty zde mohou testovat nové technologie v reálném prostředí.
Aby město dosáhlo uhlíkové neutrality, využívá solární a geotermální energii v kombinaci s vodíkovými palivovými články. Prvními obyvateli se stanou zaměstnanci automobilky a jejich rodiny. Postupně by se do města mělo nastěhovat až 2 000 lidí. Woven City ukazuje, že moderní urbanismus může být chytrý, udržitelný a zaměřený na potřeby obyvatel i životního prostředí. Město je navíc i esteticky působivé.
Inspirace pro Prahu, Brno i další česká města?
Budoucnost urbanismu směřuje k chytrým městům, kde se technologie účelně prolínají s každodenním životem. Prim zde hraje autonomní a sdílená doprava, multifunkčních městské prostory, zelené technologie a využití umělé inteligence. Většina českých, ale i evropských měst je však takové vizi zatím na hony vzdálená.
Český urbanismus se potýká s potížemi souvisejícími s pomalou výstavbou infrastruktury, zastaralou železniční sítí a neefektivním plánováním. „Jsme v 21. století, ale stále máme jednu z nejhustších sítí nízkorychlostních železnic a zastaralý přístup k urbanismu,“ upozornila architektka Eva Le Peutrec během diskuse Svazu podnikatelů ve stavebnictví.
Náměstek pražského primátora Petr Hlaváček zdůraznil, že město se snaží revitalizovat brownfieldy a přilákat soukromé investory, inspiruje se v tom například Mnichovem nebo Paříží. Hlavní překážkou však zůstává složitý povolovací proces a legislativní omezení, která brzdí rozvoj.
Ředitel Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč zase vidí problém v příliš složitém prostředí, kde je sice možné vybudovat kvalitní čtvrť, ale za cenu vysokých časových a finančních nákladů. Bez legislativních změn a lepší spolupráce mezi státem a městy bude rozvoj nadále pomalý. Přesto se některé projekty posouvají kupředu. Například návrat tramvají na Václavské náměstí nebo modernizace Hlavního nádraží jsou příkladem pozitivních změn.
Kam směřovat dál?
Aby Česká republika mohla konkurovat dynamicky se rozvíjejícím metropolím, potřebuje učinit zásadní progresivní změny v urbanismu a dopravě. Pro udržitelnější a funkčnější urbanistickou koncepci bude v první řadě potřeba:
- Zrychlit výstavbu klíčové infrastruktury (okruhy, vysokorychlostní tratě, městská železnice).
- Zjednodušit stavební legislativu a urychlit povolovací procesy.
- Podpořit koncepty chytrých měst – lepší veřejná doprava, zelené plochy, smíšená zástavba.
V mnoha evropských městech se urbanismus již výrazně posunul, Česko ale svou cestu stále hledá, ale pokrok už vidět je. Nejdůležitějším krokem na ní bude odvaha k modernizaci, snaha o efektivnější plánování a větší otevřenost ke změně.
Jak by města měla vypadat za pár desítek let?
Dříve se pozornost soustředila hlavně na architekturu a infrastrukturu, v současnosti se ale potřeby změnily. Urbanisté se proto dnes musí zaměřit na následující:
1. Udržitelný rozvoj a pohodu obyvatel
Proč je to důležité? Zelené střechy, solární panely nebo chytré sítě pomáhají snižovat energetickou náročnost a zlepšovat ovzduší. Budování parků, pěších zón a cyklostezek zvyšuje kvalitu života ve městech, sociální soudržnost i zdravý životní styl. Je potřeba stavět města, která umožní sloučit bydlení, práci a služby do jednoho funkčního celku.
2. Technologie a umělá inteligence
Proč je to důležité? Digitalizace umožňuje sběr dat pro efektivnější plánování dopravy, nakládání s odpady nebo úsporu energií. Inteligentní osvětlení a řízení dopravy snižují spotřebu energie a zlepšují plynulost pohybu ve městech. Města také experimentují s novými technologiemi a materiály, které snižují ekologickou stopu a zlepšují kvalitu městského prostředí.
3. Dostupné bydlení a inkluze
Proč je to důležité? Rostoucí ceny nemovitostí nás nutí hledat nové cesty k dostupnému bydlení. Mnohé brownfieldy a nevyužité budovy se tak mění v obytné nebo kulturní prostory. Cenově dostupnější a zároveň ultramoderní bydlení vzniká i rekonstrukcí staré zástavby. Poměrně levné jsou i modulární domy a řešení nabízí také takzvaný „cohousing“ nebo třeba družstevní modely bydlení. Urbanisté se zaměřují na vyvážený rozvoj čtvrtí a spravedlivý přístup k základním službám.
4. Města připravená na nástrahy klimatu
Proč je to důležité? Kvůli rostoucímu riziku povodní, veder a extrémního počasí přijímají města nejrůznější opatření, aby těmto vlivům dokázala lépe odolávat. Například Stockholm a Amsterdam využívají retenční plochy a chytré hospodaření s vodou, v Kodani se testují propustné dlažby a rozšiřují zelené střechy a parky, aby snížila přehřívání města. Londýn zavádí nízkoemisní zóny a klimaticky odolné budovy, Vídeň sází na vodohospodářské systémy a stínění veřejných prostranství, zatímco Hamburk upravuje přístavní oblasti proti záplavám.
Praha plánuje do roku 2030 snížit emise CO₂ o 45 %, posiluje městskou zeleň, podporuje urbánní zemědělství a péči o uliční vegetaci. Cílem všech těchto měst je vytvořit model takzvaného „sponge city“, česky „houbovitého města“, které po vzoru houby účelně hospodaří s vodou a také reguluje teplotu. Zelené střechy, retenční plochy a propustné povrchy se tak stávají standardem moderního urbanismu.
5. Odolná dopravní infrastruktura
Proč je to důležité? Ve snaze snížit dopravní zátěž a uhlíkovou stopu investují města stále více do veřejné dopravy, cyklostezek a elektromobility. Příkladem je elektrifikace hromadné dopravy ve Stockholmu, rozšiřování sítě tramvajových linek ve Vídni, v Amsterdamu se zase věnují rozvoji cyklodopravy a v Paříži a Londýně zavádějí nízkoemisní zóny. Hamburk investuje do chytrých dopravních systémů, které zlepšují plynulost provozu. Cílem plánu udržitelné mobility Prahy a okolí je vytvořit „město krátkých vzdáleností“, kde jsou základní služby snadno dostupné pěšky nebo na kole.
6. Chytrá regulace energií
Proč je to důležité? Města využívají solární panely, rekuperaci tepla a systémy na úsporu vody. Evropská legislativa podporuje koncept uhlíkově neutrálních budov, které kombinují obnovitelné zdroje energie, inteligentní řízení spotřeby a recyklaci odpadního tepla. Například v Kodani město zavádí chytré dálkové vytápění, Barcelona investuje do městských solárních elektráren a v Berlíně testují automatizované systémy pro řízení spotřeby vody a energie v budovách. V Praze má podporu instalace solárních systémů pro ohřev vody a vytápění v bytových domech, administrativních budovách a firmách. Cílem je energetická soběstačnost a maximální efektivita.
Budoucnost urbanismu bude vyžadovat progresivní řešení, spolupráci a proaktivní přístup. S využitím moderních technologií a chytrého plánování lze vytvořit města, která budou nejen ekologičtější, ale i přívětivější pro své obyvatele.
